Oční onemocnění - šilhání a tupozrakost

Oční onemocnění - šilhání a tupozrakost

Šilhání (strabismus)

Je nápadná vada, která postihuje asi 4-6% populace. V cca 50ti % se u něho vyskytuje i tupozrakost (amblyopie). Šilhavost není jen kosmetický problém, vždy je spojeno s poruchou jednoduchého binokulárního vidění v prostoru. Při neléčení této vady nastává problém při uplatnění v četných oborech, ve kterých je nutná dobrá zraková ostrost obou očí i dobré binokulární prostorové vidění, ale i problém ve společenském styku. Léčba šilhání je soustředěna hlavně do předškolního věku, žádá si dlouhodobou odbornou péči očního lékaře, spolupráci rodičů a trpělivou péči ortoptistky. Po přečtení úvodu jste jistě narazili na některé termíny, které Vám nejsou zcela jasné. Proto další část tohoto článku bude věnována vysvětlení základních pojmů a termínů, se kterými se v tematice šilhání můžete setkat.


Pleoptika, pleoptická léčba - opatření a cvičení k vyléčení tupozrakosti
Ortoptika, ortoptická léčba - pasivní i aktivní cvičení pro obnovu porušeného binokulárního vidění
Zraková ostrost, vizus, vidění - zapisujeme ji nejčastěji ve zlomku, kdy v čitateli je vzdálenost v metrech, ze které vyšetřujeme, a ve jmenovateli číslice po boku řádku, který vyšetřovaný z této vzdálenosti ještě přečetl. Číslice znamená vzdálenost, ze které by rozeznal přečtený řádek člověk s normální zrakovou ostrostí. Příklad: V 5/12 znamená, že vyšetřovaný přečetl z 5m řádek, který přečte oko s normální zrakovou ostrostí ze 12 m.
Akomodace - schopnost oka vidět předměty ostře na různou vzdálenost
Konvergence - sbíhání očí při pohledu na blízký předmět
Amblyopie = tupozrakost - trvalý útlum obrazu jednoho oka mozkovou kůrou s cílem vidět jednoduše, vzniká u 50% šilhání, vidění se pak účastní plnou měrou jen jedno oko
Jednoduché binokulární vidění (JBV) - schopnost vidět oběma očima pozorovaný předmět jednoduše
Stereopse - schopnost vytvořit hloubkový vjem spojením obrazů
Vedoucí oko - oko, které se intenzivněji prosazuje při binokulárním vidění, tzn. při vidění oběma očima současně. Nemusí mít vždy lepší zrakovou ostrost, nesouvisí s pravo a levorukostí
Refrakční vady = ametropiec - vznikají, je-li narušen poměr mezi lomivostí optických prostředí a předozadní délkou oka
Hyperopia = dalekozrakost - oko je kratší, nevidí dobře na dálku ani do blízka
Myopia = krátkozrakost - většinou delší oko, ostře vidí jen na blízko
Astigmatismus = porucha lomivosti rohovky - vrozená vada zakřivení rohovky
Anizometropia - nestejná refrakce obou očí, při větším rozdílu vzniká útlum hůře vidoucího oka s větší refrakční vadou, tj. amblyopie = tupozrakost.

Amblyopie (tupozrakost)

Oční onemocnění - šilhání a tupozrakost

JEDNO Z NEJČASTĚJŠÍCH ONEMOCNĚNÍ V DĚTSKÉ AMBULANCI
Amblyopie (tupozrakost) - snížení zrakové ostrosti různého stupně při normálním anatomickém nálezu na oku. Může být jednostranná i oboustranná. Typy:

- vrozená - od narození, většinou léčbou nezlepšíme
- z nepoužívání oka - po narození, např. při zkalení optických prostředí, zakrytí oka na delší dobu
- při rozdílu dioptrií mezi očima, nemusí být zároveň i šilhání
- při vysoké optické vadě
- při malé vadě organické
- při šilhání - aktivním útlumem z mozkové kůry
Příčiny vzniku tupozrakosti se mohou i kombinovat.

Stupně:
- těžká (vizus horší nežli 6/60)
- střední (vizus 6/60 až 6/18)
- lehká (vizus 6/18 až 6/8)
Nejčastěji se setkáváme s amblyopií u šilhání, vzniká jako následek šilhání. Její příčinou je nepoužívání šilhavého oka k vidění. Vidění se zlepší za šera, útlum postihuje hlavně centrální vidění, je porušena rozlišovací schopnost - oko rozezná lépe izolované znaky než znaky v řadě.

Strabismus (šilhání) heterotropia

Strabismus (šilhání) heterotropia - stav, kde při fixaci určitého předmětu na blízko nebo do dálky se osy vidění neprotínají v témže bodě. Jedná se především o funkční poruchu, která je navenek provázená asymetrickým postavením očí.
Dynamický (konkomitující) strabismus postihuje 4-6% všech narozených dětí. Začíná od narození do věku 5ti let, nejčastěji do věku 3. let. Příčinou vzniku šilhání může být: - překážka optická (zákal, obvaz, refrakční vada, špatné brýle)
- porucha zrakové dráhy
- porucha svalů a motorických nervů
- porucha vyšších mozkových center

Nemalý význam hraje dědičnost. Znaky dynamického šilhání:
- volná pohyblivost očí ve všech směrech (pokud není přítomno trvalé zkrácení svalů - kontraktura)
- není dvojité vidění
- obvykle není jednoduché binokulární vidění nebo je anomální
- při fixaci jedním nebo druhým okem je úhel, který spolu svírají osy obou očí, stejný

Strabismus konvergentní (esotropia) = šilhání sbíhavé - úchylka jde k nosu, nejčastěji jednostranné, většinou je přítomna tupozrakost, kterou léčíme oklusí (zakrytím) vedoucího oka, snažíme se převést šilhání na střídavé. Může se objevit zvýraznění šilhání při zaostřování do blízka, takový typ šilhání se většinou upraví brýlemi dalekozrakými či bifokálními Franklinovými skly a není tak často operován. Pokud se úchylka objeví v prvních týdnech po narození (časná), bývá velká s malou optickou vadou, léčí se operací co nejdříve, nejlépe do 1 roku věku.
Strabismus divergentní (exotropia) = šilhání rozbíhavé - oko je uchýleno ke spánku, může být jedno i oboustranné.
Hypertropia - oko se stáčí nejen ve směru horizontálním, ale i nahoru.

Další formy strabismu se vyskytují méně často, např. mikrostrabismus, A-V syndrom aj. Heteroforie = latentní (skryté) šilhání - řešením je správná korekce optické vady s dobrou centrací skel a cvičení, někdy pomůže i léčba pomocí hranolů (prizmatických skel).
Pseudostrabismus = zdánlivé šilhání - oči jsou při vyšetření paralelní (nešilhavé) do dálky i do blízka, není amblyopie, je dobré jednoduché binokulární vidění. Bývá způsobeno kožní řasou horního víčka, větším rozestupem očí při širokém kořeni nosu. Ponecháváme samozřejmě bez léčby, ale ne bez kontroly.

Každé podezření na šilhání je potřeba brzy a řádně vyšetřit, i když úplné ortoptické vyšetření lze provést až od 4 let věku. Po stanovení správné refrakce se většinou neobejdeme bez oklusní terapie (penalizace skly, kapkami, oklusory). U některých typů šilhání je třeba přejít k operačnímu řešení. Nutností při léčbě je cvičení - nejlépe na pleopticko-ortoptickém pracovišti pod vedením vyškolené sestry a za pomoci celé řady speciálních přístrojů a pomůcek. Ale ani cvičení doma nelze podcenit. Vhodné jsou u malých dětí stavebnice, mozaiky, vyšívání, kreslení, navlékání korálek, vystřihování, u větších i společenské hry.

Paralytické šilhání

I u dětí se můžeme vedle dynamického šilhání setkat s paralytickým šilháním, které vzniká při obrně některého z okohybných svalů z důvodu postižení svalu, nervosvalového spojení, nervu či jeho jádra. Příčina je až ve 20ti % případů neznámá, jindy zjistíme, že na vině je úraz, zánět, nádor, cévní porucha, otrava, metabolická vada apod. U tohoto typu šilhání je vedle očního vyšetření třeba provést i vyšetření celkové. Pacient trpí kromě poruchy hybnosti oka i obtěžující diplopií = dvojitým viděním. Léčba je většinou konzervativní - cvičení, farmakoterapie, fyzioterapie, k zábraně nepříjemného dvojitého vidění je vhodné zakrytí oka nebo části brýlového skla, použití prizmatických skel, v některých případech - dle příčiny - je nutná i operace. U dětí se setkáváme s následujícími typy obrn:

- obrna III. hlavového nervu, stav po zlomenině očnice, oboustranná vrozená obrna zevních přímých svalů
- jednostranná získaná obrna zevního přímého svalu (např. po zánětu středního ucha)
- oční tortikolis - vrozená obrna horního šikmého svalu
- Duanův retrakční syndrom, Brownův syndrom, dvojitá obrna zvedačů aj. Výskyt tohoto typu šilhání u dětí je ale méně častý.

Závěrem chceme apelovat na rodiče, kteří mají podezření, že jejich dítě šilhá, nebo u kterých se šilhání či tupozrakost vyskytuje v rodině, aby neodkládali vyšetření svého potomka. Sami budou klidnější, pokud bude vše v pořádku, a pokud bude zachyceno šilhání včas, je šance, že léčba bude úspěšná, tupozrakost se vyléčí či alespoň zmírní a oči budou v pěkném, paralelním postavení.

Pokud máte o uvedené výkony zájem, můžete se objednat v recepci Očního centra Visio nebo prostřednictvím facebooku, případně e-mailu: info@ocniambulance.eu nebo telefonicky na číslech: 777 449 100 nebo 499 859 771.

© 2018 ocni ambulance | design by visio